Rašple je poměrně hrubý nástroj pro práci se dřevem, odstraňuje silnější vrstvu materiálu a musí se s ní pracovat vždy v šikmém směru napříč vlákny. Pokud by se tah rašplí vedl kolmo na vlákna, došlo by k vytrhávání štěpků, kdyby se tah vedl naopak rovnoběžně s vlákny, zanechávala by rašple na povrchu dřeva hluboké rýhy. Rašpli vedeme také jen směrem od sebe, při tazích rašple směrem k sobě se vlákna odlamují.
Dlabání dřeva
Dlabání dřeva se využívá k výrobě konstrukčních spojů, dlabací nástroj postupně odděluje drobné třísky a vždy je nutné zaměřit pozornost na vlastnosti materiálu po směru a proti směru vláken. Dřevo má tendenci se po směru vláken vytrhávat a tomu se musí zabránit základním zádlabem kolmým na osu dlabání. Vydlabat přesnou drážku vyžaduje velkou dávku zručnosti a pochopitelně musí být dláto také patřičně ostré. Břit dláta se vždy brousí pod úhlem 25 stupňů. Dláto se skládá z rukojeti, trnu, korunky, krku nástroje a z čepele z nástrojové oceli tř. 19.
Při dlabání dochází k častým úrazům hlavně v případech, kdy pracovník nasměruje pohyb dláta proti sobě!
Vrtání do dřeva
Truhláři do dřeva vrtají poměrně často, a to z několika důvodů. Buď se jedná o navrtávání otvoru pro vodicí kolík, nebo otvorů pro montáž kování a pohyblivých mechanismů, např. dveří skříní a komod. Otvory se vrtají i z důvodu předvrtání při montáži pomocí šroubů a vrutů. Častým případem vrtání může být i odstranění prasklých suků, kdy je třeba suk odvrtat a nahradit válcovým kolíkem.
Vyvrtané otvory mohou být buď válcové, nebo odstupňované, anebo ve formě zahloubení ve tvaru kuželu pro zápustné hlavy šroubů a vrutů.
Existuje několik druhů vrtáků, které truhláři pojmenovávají poměrně svérázně podle druhu otvoru a účelu použití. Jsou to např. záhlubníky, špulíře, hrotovníky, nebozezy, Forstnerovy vrtáky, hadovité a šroubovité vrtáky.